Tchaj-ťi čchüan
 ➔  Tchaj-ti
 ➔  šavle

Čínská šavle »kravská oháňka« ve cvičení Tchaj-ťi čchüan

Čínská šavle »kravská oháňka« ve cvičení Tchaj-ťi čchüan

Pojem „čínská šavle“ se ujal mimo Činu pro čínskou civilní šavli se širokou řezací části na konci čepele a mající pistolovité zakřivení rukojeti. Čínské vojenské šavle tvoří velké samostatné téma, které není předmětem tohoto článku. Pojmosloví u čínské šavle je složitější a historie zajímavá.

Charakteristický tvar čínské Kung-fu šavle

Zbraně ve cvičení Tchaj-ťi čchüan

Cvičení Tchaj-ťi čchüan zahrnuje tři zbraně: šavli, meč a kopí.
  1. Čínská šavle – je těžká a má charakteristický tvar široké čepele a zakřivení rukojeti. Úlohou šavle je sekat a zabíjet.
  2. Čínský meč – charakteristická záštita vyhovující úchopu pro dlouhá bodnutí; čepel je dvoubřitá středohrotá. Klíčovou úlohou meče bylo prorazit brnění a bodnout.
  3. Kopí bývalo zbraní obvykle těch bojovníků, kteří stáli v první řadě vojenské formace. Oštěpy se neužívaly, protože mají jednu velkou nevýhodu: protivník je může vrhat zpět.

Čínská šavle »kravská oháňka« - šavle Kung-fu

Pojmosloví

V textu této stránky je užívána česká transkripce čínských slov, která má fonetický zápis – výhoda české transkripce: jak se píše, tak se čte.

Čínské písmo zachycuje význam jednotlivých slov, proto psanému textu mohou rozumět osoby i velmi rozdílných dialektů. Čínské znaky mohou být přečteny v jakékoli výslovnosti.

V závorkách je uvedena čínská transkripce čínských slov převedená do latinky zvaná „Pchin-jin“ (Pinyin), kde je užívaná standardní mandarínská čínština. Přesnější přepis bývá doplněn o diakritická znaménka zachycující melodii, neboť naše jedna slabika přidáním tónů může znamenat v čínštině až pět slov.

Čínská šavle se historicky vyvinula z dlouhého nože, který má ostří jen na jedné straně. Nůž je čínsky „Tao“ (Dao). Nezaměňovat s čínsky psaným „Tao“, které se v českém přepise píše a čte jako „tchao“. Pojem pro nůž má tak v Číně dva výklady podle obsahu témat. Hovoří-li se o boji, jedná se o dlouhý nůž pro boj– obvykle šavli.

Šavle kravská oháňka či šavle hovězí oháňka – „Niou-wej-tao“ (Niúwěidāo - 牛尾 刀 ) Původem pojmu je Čína, mluva osob ovládající umění boje. Niú – dobytek; Wěi – oháňka; Dāo – nůž, protože se zde myslí nůž pro boj, proto „dao“ (nůž) se zde volně překládá jako „šavle“.

Charakteristické znaky šavle kravská oháňka

Čepel má na konci širokou a tenkou řezací špičku – čepel na konci se ztenčuje a rozšiřuje, což připomíná kravskou oháňku. Konec šavle je uzpůsoben hlavně k řezání měkkých nechráněných částí a způsobování krvácení z tepen. Hlava neboli nejširší část špičky čepele, může být často dvakrát tak široká jako kořen (čepel u záštity).

Patří mezi váhově těžší zbraně. Kdo neovládal bojové umění a musel bojovat, oháněl se těžkou šavlí jako mačetou. Divadelními rekvizitami jsou lehké tenké čepele z pružné oceli. Lehké šavle můžete pozorovat i u cvičících různé sestavy. Na internetu se prodávají čínské kung-fu šavle nejčastěji o váze od 0,7 do 0,9 kg, ale lze najít i o váze kolem 2 kg.

Kulatá nebo oválná plná záštita mezi čepelí a rukojetí mívá vedle ochrany ruky také ochranu před deštěm, aby voda nezatékala do pochvy a ochranu před stékající krví, aby nestekla na rukojeť a ta nebyla kluzká.

Pistolovité zakřiveni rukojeti, jako u některých starých křesadlových pistolí. To zlepšuje manipulaci s šavlí, zejména při bodání.

Některé šavle mívají na konci rukojeti připevněný šátek či provázky. Výklady použití se různí: pouhá okrasa, šátek na utírání krve, odvádění pozornosti soupeře, vyrovnávání energie.

Užívání šavle kravská oháňka

Jedná se o civilní zbraň, v armádě nebyla nikdy zavedená. Je určená pro boj s útočníky nechráněnými brněním. Proto se ujala až v době, kdy střelné zbraně učinily zbroj zastaralou. Užívala se k boji od pozdní dynastie Čching (Qing) do republikového období - kolem let 1850 až 1940. Stala se populární mezi povstalci a civilisty.

Oblíbily si ji osoby věnující se bojovým uměním. Taktéž byla oblíbená u některých úředníků, kteří se nesetkávali s osobami chráněných brněním. Ti užívali spíše lehčí šavli. Taktéž se stala oblíbenou zbraní (rekvizitou) u herců. Na jevišti široká čepel vzbuzuje větší respekt, proto se tento tvar šavle stal oblíbeným i u režisérů akčních filmů.

Dnes je tato zbraň populární v oblasti cvičení čínských bojových umění – Wu-šu (Wǔshù), mimo Čínu známé jako Kung-fu (Gongfu), což v Číně znamená mistrovství obecně.

Součástí umění boje – „Wu-šu“ (Wǔshù), je i Tchaj-ťi čchüan (Taijiquan). Prvotní vlna informací o tomto cvičení se k nám dostala prostřednictvím angličtiny. Vlivem anglické transkripce neznající „ti“ se u nás užívá i zlidověle „Taiči“.


Autor:

Česká republika
Publikováno:
Aktualizováno: 24. 7. 2020
Publikoval: Stanislav Hendrych