Tchaj-ťi čchüan

 
 
 

Co to je cvičení Tchaj-ťi čchüan


Jinak psáno Tchaj chi, Tai chi, Taiči, Tajči, Taiji, Tai-ji, Tai ji, Tchaj-ti


Vítejte na mých stránkách Tchaj-ťi, těší mne Váš zájem o toto cvičení.

Stanislav Hendrych

Kdo nemá čas na své zdraví,
bude ho mít nebo již má na své nemoci.
Postava cvičící Tchaj-ťi na kládě nad horským potokem.
Tchaj-ťi forma - Had slézá z hory
Cvičení v údolí Bílé Opavy - Jeseníky.

V článku je použit český přepis jmen (v závorce čínský přepis).

Na tuto otázku není snadné odpovídat. Tchaj-ťi nelze porozumět čtením, ale cvičením. Pokusím se toto cvičení alespoň trochu přiblížit.

Stručně lze říci, že to je tradiční čínské bojové umění (sebeobranné), které se řadí k Čínskému národnímu pokladu. Obsahuje v sobě, vedle sebeobrany, filozofii Taoismu a cvičení upevňující tělesné i psychické zdraví. Někteří označují Tchaj-ťi jako dynamickou meditaci pro soustřeďování pozornosti na pohyb, jiní jako Tanec života pro léčebné účinky. To je důvod proč se masově cvičí v čínských městských parcích. Tchaj-ťi má své kouzlo, mohou ho cvičit takřka všichni, lze ho cvičit léta a stále v něm objevovat něco nového.

Že se jedná o bojové umění je zřejmé již z celého názvu, Tchaj-ťi čchüan. (Jedná se o český fonetický přepis názvu.) V doslovném překladu to znamená velmi velká pěst. Ve volném překladu Nejzazší mez bojového umění. Čínský záznam latinkou je Taijiquan. Uprostřed se má správně vyslovovat "ťi" se stoupavým tónem, odtud zdánlivě nelogický háček nad "t" za nimž je "i". Anglický přepis je Thai-Chi Chuan. Zkuste říci "ťi" s horkým bramborem v ústech, vyjde z toho něco jako "či".

To naše zlidovělé Taiči (někteří píší i Tajči) má základ z angličtiny, v překladech se často objevuje Tchaj-čchi. Jedná se o spojení dvou slov, proto se často píše uprostřed pomlčka. Patrně, aby život byl pestrý, tak internetové vyhledávače rozlišují u pojmů detaily. Když například zadáte „thaj-ťi“ tak nebude vyhledávat sousloví bez pomlčky „tchaj ťi“.

Zakladatelem Tchaj-ťi stylu Jang je Jang Lu-čchan (Yang Luchan, 1799-1872). Časem získal přezdívku Neporazitelný Jang. Pro tento styl jsou při cvičení sestavy charakteristické tyto znaky: vzpřímené, vyšší a přirozené postoje, stálé a klidné, pomalé a pravidelné tempo, uvolněné, jednoduché pohyby, které jsou lehké i pevné, plynule vedené po zaoblených liniích. Cvičení takovýchto sestav můžeme spatřit nyní i v našich parcích, zatím ojediněle.

Cvičení pro zdraví a dlouhověkost se začala objevovat v Číně již v dávné minulosti, rozvíjela se převážně v Taoistických klášterech. Odtud často používaný název Taoistická cvičení. (V Číně je také množství buddhistických klášterů, ve kterých se rovněž cvičí, v mnohých se mniši učí i bojovému umění, avšak jiné druhy. Nejznámější je klášter Šaolin, což znamená Lesní klášter.)

Taoismus je v jádru cesta hledání přirozeného pořádku, hledání rovnováhy, harmonie. Od té doby, co jsem se setkal s filozofií Taoismu, více si vážím moudrosti našich slovanských předků, kteří říkali "střední cesta, zlatá cesta". Nyní jsem přesvědčen, že tím mysleli cestu vedoucí k rovnováze, k harmonii. Filozofie Taoismu neobsahuje božskou podstatu při zrození světa. Obsahuje filozofii blízkou západní teorii Velkého třesku a hledání rovnováhy na základě pozorování přírody.

Čínská monada

Čínská monáda je symbol z taoismu vyjadřující princip Jin a Jang – symbol protikladů: horko – zima, vlhko – sucho, světlo – tma, boj – mír, … Symbolizuje taoismus – cestu hledání přirozené rovnováhy. Je to i symbol dokonalosti. Bojové umění čínských mistrů Tchaj-ťi čchüan se považuje takřka za nejzazší mez, kdy již nemůže být nic lepšího. Proto se monáda stala také symbolem Tchaj-ťi čchüan.


Někteří žáci i u nás říkají, že Tchaj-ťi čchüan se stal jejich životním stylem.
Autor:
Česká republika
Publikováno:
Aktualizováno: 17. 4. 2019
Publikoval: Stanislav Hendrych